Hlavní stránka
Foto galerie
Videa
Náš oddíl ST
Kontakt
Výživa
Suplementy
Trénink
Soutěžní reporty
Motivace
Odkazy
DVD Video
Mé úspěchy
Mé služby
 

Bílkoviny a jejich využitelnost pro lidské tělo z hlediska svalového růstu - 28.7.2009

Přiznám se, že otázka toho správného, ideálního množství bílkovin mi "stále nedá spát". Bílkoviny (proteiny) jsou základní strukturální elementy našeho těla - každé buňky, každé tkáně: svalů, kostí, pojiva, kůže, vnitřních orgánů, tělesných tekutin, včetně krve, tvoří hormony, enzymy, jsou nezbytné pro činnost imunitního systému - jsou prostě zcela nezastupitelné. V mládí je potřebujeme k růstu, v dospělosti k obnově a udržování všech tkání a složek našeho těla. Nedostatek bílkovin, často provázený i nedostatečným přísunem energie, zpomaluje růst, špatně se hojí rány, je zhoršená srážlivost krve, vázne tvorba tělesných bílkovin, které mají specifické funkce v organizmu (např. enzymy, protilátky), vznikají otoky. A pro mě nejdůležitější úloha bílkovin samozřejmě znamená zajištění svalového růstu...

Tak, jako je nebezpečný nedostatek bílkovin, i jejich nadměrný příjem je, ne-li přímo škodlivý, tak aspoň  zatěžující, protože organizmus musí namáhavě přeměňovat bílkoviny na tuky či sacharidy – zátěž metabolizmu, přebytek vylučovat močí jako močovinu - zátěž ledvin, jsou vyšší ztráty vápníku, který neutralizuje kvůli močovině vyšší kyselost moči – nebezpečí osteoporózy, zvyšuje se potřeba vit B, který umožňuje lepší využití bílkovin...

Zkoušel jsem konzumovat 2, 2,5g ... až 5g živočišných bílkovin na kilogram váhy s každodenní analýzou mého stavu z hlediska zvýšení / snížení hmotnosti, procenta tuku, celkového pocitu únavy, potřeby spánku a samozřejmě, tréninkové výkonnosti. Momentálně konzumuji 3-4 dávky vysoko proteinového izolátu s obsahem cca 80% bílkovin (po 50g), 750-1000g masa, 20 bílků, 1-1,5kg tvarohu a řadu aminokyselinových suplementů. Můžu říct, že se cítím naprosto skvěle, výkonnost jde nahoru, přesto, že pro pracovní vytížení spím v průměru 5 hodin denně...

Možná je zatím využitelnost bílkovin - vezmeme-li v úvahu, že pokud nemá přijímaná potravina (suplement) vyvážené aminokyselinové spektrum, není 100% využita a podle některých zdrojů nemusí být využita dokonce vůbec. Pak by takováto do jisté míry šokující přemíra bílkovin mohla znamenat pro tělo ne nějakých 400-500g bílkovin denně, ale třeba jen 3/4 či dokonce poloviční množství, a toto sice značně neekonomické pojídání především živočišných produktů zajištění dostatečných stavebních látek právě v množství ideálním...

 

Nahoru
Obecně se soudí, že bílkoviny o nejvyšší kvalitě získáváme z živočišných zdrojů, především vajec, mléka a mléčných výrobků (tvaroh), po nichž následuje rybí a hovězí maso, dále drůbeží a vepřové maso. Ty obsahují totiž aminokyseliny esenciální - nezbytné, na rozdíl od bílkovin z rostlinných zdrojů. Tyto bílkoviny bývají ale většinou zdrojem skrytých tuků, proto si vybíráme zásadně potraviny nízkotučné, jako jsou kuřecí a krůtí prsa bez kůže apod. Ryby jsou na tom z hlediska kvality bílkovin podobně jako maso, v jejich tuku se navíc vyskytují blahodárné mastné kyseliny omega-3. Rostlinné bílkoviny jsou poměrně chudé na esenciální aminokyseliny lysin, methionin, tryptofan a threonin, fazoli a dalším luštěninám chybí ve spektru zejména methionin. Na druhou stranu obsahují (většinou) málo tuku, vlákninu a řadu ochranných látek, vitamínů a minerálů.  Luštěniny obecně ještě donedávna byly považovány za nekompletní a nevyvážený zdroj bílkovin, nové výzkumy biologické využitelnosti sóji ale prokázaly, že se jedná o vysoce kvalitní zdroj bílkovin.

O kvalitě bílkovin asi nejlépe vypovídá tzv. PER (Protein Efficiency Ratio) hodnota, která nám udává, kolik gramů svalové tkáně se vytvoří z gramu přijaté bílkoviny. Vítězem dle tohoto hodnocení je údajně syrovátková bílkovina. Syrovátkový izolát vyrobený procesem mikro a ultra filtrace za studena je výrobkem s nejvyšší možnou biologickou hodnotou a využitelností pro lidské tělo. Zpracování při nízké teplotě totiž šetří biologicky aktivní peptidy (některé jsou označovány jako růstové faktory), které jsou jinak tepelným zpracováním likvidovány. Whey Protein Isolat (WPI) má nejvyšší podíl využitelných aminokyselin, jsou v něm zastoupeny všechny esenciální aminokyseliny, zároveň je nejbohatším přírodním zdrojem aminokyselin s rozvětveným řetězcem (větvených aminokyselin - BCAA - leucinu, isoleucinu a valinu). Lehká stravitelnost ale může snadněji navodit aminokyselinovou disbalanci snadným vstřebáním vysokých dávek nevyváženého proteinu, který v trávicí soustavě soutěží rychlostí vstřebávání o využití s ostatními bílkovinami z "klasické" stravy, které jsou obvykle výrazně hůře stravitelné. Častý dotaz, zda míchat proteinový izolát v mléce je tímto zodpovězen - sice se zvýší množství bílkovin a zvýrazní chuť, ale zhorší stravitelnost a využitelnost, podle některých zdrojů v případě určitých osob natolik významně, že je taková suplementace naprosto zbytečná.

Nedostatečná hladina jedné nebo více esenciálních aminokyselin ve stravě snižuje její nutriční hodnotu a její využitelnost k budování svalstva je tudíž sporná. Navíc je potřeba si uvědomit, že bílkoviny nejsou jediným faktorem významně ovlivňujícím svalový růst. Proteiny není možné efektivně zabudovat do svalů bez sacharidů a tuků. Pokud jedna nebo obě z těchto živin chybí, tělo začne vyrábět energii ze svalových bílkovin, které štěpí a spaluje namísto nich. Bílkoviny v takovém případě fungují jako nouzový a velmi neúsporný zdroj energie, aby kryly energetickou potřebu organismu. Může dojít k takovému úbytku svalové hmoty, že mluvíme o kanibalizmu svalové tkáně.

Při velkém příjmu bílkovin a jejich následné metabolické přeměně se do těla uvolňuje dusík, představující zátěž pro játra a ledviny, které musí jeho přebytku zamezit. Pro rozpouštění dusíku však ledviny vyžadují vodu, takže je třeba tělu dodat dostatek tekutin. Proto je důležité při zvýšeném přijmu bílkovin také zásobit tělo dostatkem vody.

 


Na závěr poměrně překvapující informace ze stránek nutri-exact.cz, které výše popsané značně popírají, zvlášť co se využitelnosti syrovátkových proteinů týče. Osobně tyto informace považuji za podivné...

 


 

Charakteristiky proteinových koncentrátů, izolátů a mléka z hlediska jejich využitelnosti

 

Syrové (nedenaturované) mléko

 

je poněkud pomaleji stravitelné, má však zachován významný obsah imunoglobulinů a růstových faktorů (IGF-1 a podobně). Má obvykle nežádoucí vyšší obsah mléčného tuku. Má určité mikrobiální riziko a nelze jej déle uchovat v původním stavu bez tepelné úpravy (pasterizace nebo převaření). Tepelná úprava zlepšuje stravitelnost, ale zároveň se obvykle silně snižuje obsah esenciální aminokyseliny lysinu. Tento jev je výraznější při déletrvajícím zpracování při vyšších teplotách, ale například již několikavteřinový UHT ohřev sníží obsah lysinu na 70%.

 

Proteiny celého mléka


mají nízký obsah cysteinu (58%), argininu (89%), treoninu (106%), vysoký obsah fenylalaninu (130%), tryptofanu (132%) a tyrosinu (171%). Hlavním problémem je celkový nízký obsah argininu, histidinu a sirných aminokyselin. Nevhodná kombinace je se sojovými proteiny nebo masem. Přepočtená využitelnost proteinu 75%.

 

Proteiny kaseinu (kaseinátů)


Mají nízký obsah cysteinu (35%), argininu (77%), histidinu (100%) a fenylalaninu (108%), vysoký obsah tyrosinu (193%) a lysinu (155%), i když lysin tepelnou úpravou klesá ke 100%. Hlavními nedostatky je nízký obsah argininu a sirných aminokyselin. Neúčelná je kombinace kaseinu s mlékem (mixování tvarohu do mléka) a nebo s masem. Čistý kasein je jako surovina do nápojů poněkud problematický (nerozpustný), naopak kaseináty zejména v rozpustné formě (sodný, draselný) jsou použitelné. Kasein je bílkovinou s pomalou vstřebatelností v trávicí soustavě. Má nižší index využitelnosti a mnohem delší dobu trávení, to je naprosto nevhodné po tréninku, kdy je zapotřebí přijmout rychle co nejvíc proteinů. Naopak se to určitě hodí na noc, kdy tělo nemá po dlouhou dobu žádný příjem proteinů, přes den je to víceméně jedno. Přepočtená využitelnost proteinu 65-70%

Proteiny syrovátky:

Od jednotlivých zpracovatelů se mohou částečně lišit, obvykle mají zoufale málo argininu a histidinu (50-65%), málo fenylalaninu a methioninu (kolem 70-80%) a tyrosinu (kolem 100%), nadbytek nestabilního lysinu (140-200%) a tryptofanu (140-390%). Hlavními problémy je tedy kritický nedostatek "pomalých aminokyselin" argininu a histidinu, nízký obsah methioninu, fenylalaninu a tyrosinu.

Právě proto, že legislativa nenařizuje dodržovat zastoupení důležitých aminokyselin ve sportovní výživě, používá většina výrobců sportovní výživy syrovátkový protein jako surovinu pro jednoduché proteinové nápoje. Syrovátkové proteiny od různých zpracovatelů mléka mají různé zastoupení esenciálních aminokyselin i dalších biologicky aktivních látek, zejména peptidů (některých jednoduchých bílkovin). Je to dáno teplotou při zpracování a použitými technologickými postupy. Zpracování při nízké teplotě šetří biologicky aktivní peptidy (některé jsou označovány jako růstové faktory), ale bílkovina je pomaleji stravitelná. Zpracování při vyšší teplotě může poškodit peptidy, ale bílkovina je zase rychleji stravitelná. Použité postupy, jako například membránová separace (CFM), ultrafiltrace, iontová výměna, tepelné srážení, chromatografie a různé kombinace těchto postupů jsou spíše věcí rozhodnutí zpracovatele a zásadně platí, že nelze stanovit kvalitu výsledného proteinu pouze podle použité technologie.

Syrovátkový protein je silně aminokyselinově nevyvážený, takže se vždy bez ohledu na výrobce spolehlivě předávkujete esenciálními aminokyselinami threoninem, tryptofanem a lysinem, nejvíce chybějící (využitelnost limitující) jsou vždy arginin a histidin, dále rovněž obvykle fenylalanin a tyrosin. Výchozí surovina syrovátka obsahuje před dalším zpracováním relativně nejméně fenylalaninu, methioninu, valinu a tyrosinu a podle zpracování se mohou jejich hodnoty dále dost měnit a nelze s nimi u každého výrobku počítat jako s konstantními. Je zřejmé, že syrovátkový protein rozhodně nebude ideálem pro nejvhodnější bílkovinu při požadavku rychlého růstu svalů. V hodnocení (vyváženosti jednotlivých esenciálních aminokyselin vůči sobě v proteinu) rozdíl mezi dolní hodnotou AAS a horní hodnotou AAS je skutečně velký, rizikový zejména při záměrně vysokých dávkách tohoto proteinu. Situace je poněkud zhoršená i tím, že u jiných zdrojů bílkovin je nevyváženost obvykle způsobena menším počtem aminokyselin. Při porovnání využitelnosti syrovátkového proteinu o koncentraci 80% a vyšší (od kteréhokoliv výrobce) s kaseinátem a komplexní mléčnou bílkovinou vychází nejlépe komplexní bílkovina mléka (70-75%), potom kasein (65-70%) a nejhůře syrovátková bílkovina (45-65%).

Při získávání vyšší koncentrace proteinu kolem 90% se objevuje pokles zejména dolních hodnot esenciálních aminokyselin a celkově se zesiluje nevyváženost spektra, čili s vyšší koncentrací se celkové parametry obsahů jednotlivých esenciálních aminokyselin poněkud zhoršují. I to je důvod, proč syrovátkový protein s obsahem kolem 90% bílkovin je méně vhodný než s obsahem 80%. Využitelnost 90% syrovátkových proteinů v přepočtech vychází na 40-45%, u 80% proteinů vychází kolem 45-60%. Pouze pro zajímavost, u sportovci opovrhovaných slabších koncentrátů s nižším obsahem proteinu vychází využitelnost lépe, například u 70% bílkoviny může být využitelnost vyšší než 75%.

Typickou vlastností syrovátkového proteinu je dobrá stravitelnost (přiměřené jednorázové dávky) u většiny uživatelů, protože pokud u proteinu nastane v žaludku základní rozštěpení na úroveň peptonů, tak již se mohou živiny vstřebávat do krve i v poměrně vysokém množství. Právě tato lehká stravitelnost na druhou stranu zvyšuje riziko tím, že o to snadněji může navodit výše uvedenou aminokyselinovou disbalanci snadným vstřebáním vysokých dávek nevyváženého proteinu, který v trávicí soustavě soutěží rychlostí vstřebávání o využití s ostatními bílkovinami z "klasické" stravy, které jsou obvykle výrazně hůře stravitelné.

Používání vysokých dávek syrovátkového proteinu je zdravotním hazardem, a riziko se ještě zvyšuje u extrémně koncentrovaných surovin nad 90%. Toto je možno si ověřit z podkladů od dodavatelů surovin (údaje o zastoupení aminokyselin v proteinu) přepočtem na referenční protein WHO. Také je možno přesvědčit se prakticky a používat syrovátkový protein jako hlavní zdroj bílkovin po dobu několika měsíců (jen při pravidelném provádění jaterních testů!).

Někteří výrobci obvykle "naslepo" kombinují syrovátkový protein s jinými bílkovinami. Zde je však riziko, že pokud není zohledněno zastoupení aminokyselin také u těchto surovin, paradoxně se může disbalance ještě prohloubit.