Jak řešit poranění kolene

Nedávno jsem viděl fantastické video, kde legendární Tom Platz dřepuje před zcela zfanatizovaným publikem s činkou o hmotnosti 225 kg pro 23 opakování! Samozřejmě výkon naprosto neuvěřitelný, ale víc pro mě bylo nepochopitelné to, jaké to byly dřepy! Tady se vůbec nemusíme bavit o hloubce dřepu, níž to už prostě jít nejde, je to skutečně až na „pr*el“. Takové hluboké dřepy bez bandáží jsou jistě důkazem striktního cvičení, podle praktických zkušeností ale můžou způsobit poranění kolene. Z tohoto důvodu je v rámci prevence doporučováno použití měkkých bandáží a nejít při dřepu pod paralel, případně použití lavičky a cvičit dřepy „do sedu“. Osobně nemám rád ani jedno, ani druhé, ale po skoro 15-ti letech dřepování co nejníže to jde, případně do hloubky akceptovatelné rozhodčími na závodech, se i mě začínají kolena ozývat. Paradoxně je nemám utahaná z dřepů, ale ze skutečně těžkých legpressů. Snažil jsem se přidávat každý trénink 10 kg, což určitou dobu vcelku dobře fungovalo. S vyšší zátěží se snižoval i počet provedených opakování a bohužel i rozsah pohybu – prostě jsem si v dolní pozici nedovolil jít tam, kam s nižší zátěží, a pohyb končil 3 – 5 cm nad obvyklou hranicí. Mírným bolestem v kolenech zvlášť při prvních sériích jsem nevěnoval adekvátní pozornost tak, jako neustálému přikládání kotoučů. Byla to samozřejmě chyba, i když - větší úhel mezi lýtky a hamstringy by v otázce možného poranění kolene při takovém cvičení jistě našel své zastánce. Jak ale řešit případné poranění kolene? Následující informace a rady jsem připravil s pomocí odborných článků.

Koleno je nejsložitější kloub v našem těle. Je to dáno tvarem kloubních ploch tří stýkajících se kostí (češka, kost stehenní a holenní) a přítomností dalších struktur - menisků a vazů, které jsou nejen na zevních plochách kolene, ale i uvnitř kloubu. Tato složitá stavba je nutná k zajištění správné biomechanické souhry všech těchto struktur a umožňuje pohyb kolene hned v několika rovinách. Tedy nejen pohyb předozadní, ale i rozevírání do stran a rotace kolem podélné osy.

Koleno je často zatěžováno mnohonásobně vyšší vahou, než je tělesná hmotnost. Při běžné chůzi do schodů je zatížení 3x a při hlubokých dřepech dokonce 7x vyšší.

Poranění kolene je jedno z nejčastějších, se kterým se setkáváme v běžné i sportovní praxi. Vzniká různými mechanizmy a podle toho rozlišujeme mnoho typů poranění od lehké distorze, přes poranění menisků až po složitá sdružená poranění. Velmi důležitá je prevence a opatrnost - zánětlivé procesy a další onemocnění totiž mohou v kolenech probíhat i bez otoku a projevovat se například "jen" omezenou hybností nebo bolestí při zatížení kloubu.

Prevence

Většina úrazů s poraněním menisků souvisí se sportem, častěji dokonce s rekreačním sportem. Nejčastěji jsou postiženi fotbalisté, hráči squashe, snowboardisté a lyžaři. Souvisí to často s nepřiměřenou zátěží, na kterou není jedinec trénován, často není ke sportu správně vybaven. Před výkonem je nutné důkladné rozcvičení. Důležitým faktorem je i přehlížení drobných poranění a nedoléčení dřívějších poranění. V tom případě je narušen správný pohybový stereotyp, což může vést k poranění. Na druhou stranu pohyb a cvičení ovlivňující sílu svaloviny může částečně v běžném životě minimalizovat případnou vzniklou nestabilitu a eliminovat tak následky zranění.

Léčba

Vždy začínáme konservativní léčbou se zaměřením na odstranění příčiny. Především je nutné omezit sportovní aktivity a cvičení, které bolest způsobují.

Mimo fixace bandážemi používáme podpůrné prostředky jako Wobenzyn, lokální masti, fyzikální terapii. Následuje léčba léky určenými k léčbě artrózy.

V poslední době se stále více osvědčuje léčba rázovou vlnou, která má podle studií a vlastních zkušeností skutečně rychlý efekt. Terapie rázovou vlnou udělala ohromný pokrok - používá se při léčení artrotických kolen, ramen a kyčlí, poúrazových stavů, vertebrogenních obtíží (obtíže se zády), revmatických chorob. Spočívá v působení rázových vln na nemocné místo. Generátor mění vzduchovou vlnu v akustickou radiální vlnu, kterou hlavice aplikátoru přenáší v okolí bolestivého místa do hloubky tkáně. V ní se zlepšuje mikrocirkulace a metabolismus. Vlny umožňují rozpuštění vápenných fibroblastů, podporují produkci kolagenu, snižují napětí v tkáni a mají analgetický efekt. Obvykle je třeba šest aplikací. Terapie radiálními rázovými vlnami má jen nepatrné vedlejší účinky (lokální otok, modřina, dočasně zvýšená citlivost v okolí aplikace). Přístrojem SwissDolorClast je nyní vybaveno ve světě již několik tisíc ordinací (v sousedním Německu kolem tisíce) a tato metoda pro svoji účinnost a neinvazivnost zažívá ve světě ohromný vzestup.