Mistrovství České republiky v kulturistice federace NABBA, Frýdlant v Čechách - 6.6.2009

Část druhá - fotografie ze semifinálového porovnávání kategorie MEN I

Kategorie nejvyšších závodníků, MEN I, byla co do počtu soutěžících obsazená nejvíce. Od nástupu soutěžících na pódium bylo okamžitě jasné, že o fleky na bedně bojují všem kulturistickým příznivcům tři známé tváře: mistr světa Radek Lonc, reprezentant ČR Vlastimil Kalaš a letošní mistr Slovenské republiky, hájící její vlajku i na našem národním mistrovství, Lubomír Krhút.

Obrovitost Radka Lonce je nelidská. Je to doslova mamut v lidské kůži, který má skutečně ruce - tlapy - jako stehna normální mužský. Už jsem to také někde psal, že jsem vedle něj seděl v letadle, a znova bych do toho asi nešel. Takhle slisovaný jsem byl ještě jednou v životě, tenkrát, když jsem jako malý kluk vlezl pod strejdovu stovku a nějak jsem se tam zašprajcnul nebo co, a prostě nemohl vylézt... Mnoha set kilový prorezlý "Karel", jak mu strejda říkával, mě tlačil do žeber, že jsem sotva popadal dech... Radek byl sice nejsvalnatější, ale k umístění na vyšších příčkách chyběla tolik žádaná kvalita, takže bronz.

Druhý Vlasta Kalaš, stále stejně vtipný a vysmátý, ani světová krize a extrémní kulturistická dieta mu tyto vlastnosti neseberou. Nechyběla tradiční (velmi hlasitá) podpora - Vlastova přítelkyně a sestřička s manželem, sympatický a příjemný lidi. Vlasta přidal na kostru od loňska nějaké kilo hmoty, podle Jindry Popeláře udělal největší kus práce ze všech reprezentantů, takže nezbývá než pogratulovat ke zlepšení a popřát mnoho štěstí na Mistrovství světa.

No, a mistrem České republiky se tak stal Lubomír Krhút, nezpochybnitelně nejlépe připravený závodník celé soutěže. Lubomírovi svaly jsou tvrdé, separované, vypruhované a žilnaté, všechno je tak detailní, zvlášť z menší vzdálenosti... Prostě nádhera, živoucí model anatomie lidského svalstva. Na Lubomírovi osobně nejvíce oceňuji, samozřejmě kromě toho, že se dokáže takhle připravit (doslova sedřít z kůže), že sebemenší nuance je pro něj výzvou, nespokojí se už tak s výjimečnou kvalitou svalstva, nebo dokonce nějakým průměrem... Ve formě, kdy prostě není zcela "na plech - na kost" by v životě na pódium nevylezl. Obdivuji tu jeho píli a pracovitost v tomhle směru, protože nejde jen o vůli a disciplínu, vycházející z motivace. Zdvihání balíků železa zajídaných kilem tvarohu, to dokáže určitě dost lidí. Ale v tomhle případě jde o naprosté sžití s kulturistikou. Lubomír se jako kulturista probouzí a jako kulturista usíná, veškerý volný čas, kterého má jako táta tříměsíční holčičky hodně málo, věnuje přípravě přesně naváženého jídla, tréninku a studiu nových informací ohledně výživy a suplementace. A to je rozdíl mezi vítězi a poraženými.

 

 

 

 

 

 

A poslední dvě fotografie z boje o absolutního vítěze soutěže, kterým se stal, jak už jsem uvedl, Martin Holub. Škoda, že si tam nešla stoupnout i Katka Kyptová, myslím, že zvlášť pro diváka by takové porovnání mohlo být velice zajímavé...