Czech Arnold BAI Open Cup - reportáž & fotografie - 21.6.2009

Jsou 4 hodiny ráno a já usedám ke svému super rychlému a super výkonnému PC (které po obdržení úžasné finanční prémie z téhle soutěže bude asi ještě super rychlejší), abych se s Vámi podělil o neopakovatelný sportovní zážitek z této ne každý víkend vídané mezinárodní pohárové soutěže. 4 hodiny... závěrečný raut po soutěži a asi litr zmrzliny doma po něm, opravdu kruté bolesti břicha tedy...

Soutěž se konala v Bránickém divadle v Praze, kde se pořádal mj. i Pražský pohár kulturistů, pokud si dobře pamatuji. Pódium i hlediště mi sice připadají poměrně malé, nicméně k pořádání kulturistické soutěže dostačující. Na rozhodcovskou stoličku opět zasedli současní nebo bývalí špičkoví závodníci a trenéři ve sportovní kulturistice (a samozřejmě moc dobří kamarádi, které mám moc rád, a mohl bych je mít ještě radši, no...), konkrétně  mistr světa i Universe! Péťa Vaniš, vicemistr světa Pavel Vacek, vicemistr světa Jindra Popelář, vicemistr ČR a šestý na mistrovství světa Milan Suchý, Jaroslav Bošek, a pan Arpád Mester, prezident SZKFB a rozhodně jeden z nejlepších, nebo vůbec nejlepších organizátorů kulturistických závodů na Slovensku.

Pořádající firma BUSINESS ANGELS INVESTMENT a.s. věnovala na tuto mezinárodní pohárovou soutěž pro nejlepších 7 závodníků rovných 25000 USD!, podle současného kurzu se jedná o částku 487500! Kč, takže se očekávala účast borců skutečně světové úrovně. Zvlášť vzhledem k faktu, že se závody konaly týden po mistrovství světa... Snad ale náročnost kulturistické přípravy a celková vyčerpanost po mistrovství světa, snad obava, že se závodů o tak zajímavou finanční hotovost zúčastní mnoho elitních závodníků nejšpičkovější úrovně, vedla k tomu, že jsme nakonec většinu současných mistrů a nebo finalistů "světa" v Praze neviděli. Zúčastnit se mimochodem měli extrémně špičkoví borci, například letošní absolutní mistr světa Vlado Flimel, maďarský gigant Mihaly Kormany, očekáván byl i absolutní vítěz IFBB mistrovství Evropy Christomir Christov a dokonce profesionální kulturista Michal Kindred. Možné je ovšem i to, že srovnání vedle Tomáše Bureše je i pro tyhle špičkové borce světové úrovně něčím s předem jasným výsledkem, a ani velmi motivující a hodnotné ceny nejsou vyvažující, nebo spíš převažující hodnotou pomyslných misek vah... No, jejich škoda, vzhledem k těm krásným cenám, a bohužel i ke škodě všech diváků tedy. Ale pro nás závodníky jen dobře, samozřejmě. Mohli jsme tedy nakonec vidět mj. absolutního mistra Čech, mistra republiky a finalistu z mistrovství světa Vojtu Koritenského, vicemistra republiky a šestého z mistrovství světa a nejvtipnějšího kulturistu v dietě, co znám, Vlastíka Kalaše, mistra Slovenské i České republiky a čtvrtého z mistrovství světa, Luboše Krhuta, Andreye Kolosova z Ruska, vicemistra světa Christiana Kleea a finalistu mistrovství světa Ernsta Barneta z Rakouska. No, a samozřejmě, všemi očekávaného absolutního mistra světa a mistra Universe, nikoho jiného než Tomáše Bureše, který, jak velmi vtipně a trefně poznamenal Luboš, by vyhrál, i kdyby celou soutěž odseděl v teplákovce v rozcvičovně... :-)

Další ceny, a to sportovní doplňky výživy pro prvních 10 závodníků, věnovaly firmy Vitalmax a Amix Advanced Nutrition. Zvlášť firmu Vitalmax bych rád vyzdvihl, protože všem závodníkům věnovala skutečně obrovská balení, resp. vůbec největší balení kvalitních 50-ti a 90-ti proteinových koncentrátů, žádné kilové gainery, jak to mnohdy se sponzorskými cenami bývá... V neposlední řadě poděkování za krásné tričko Simple Gym, pro prvních 5 závodníků, které předávala velice pohledná fitneska... A asi už poslední cenou byly nádherné sošky kulturisty v hodnotě 15-ti tisíc pro první tři závodníky. To prostě není možný! :-)

Zajímaví pro všechny diváky byli určitě i pozvaní hosté, mj. superstar Vlasta Horváth a Leona Černá, exhibiční vystoupení a perfektní formu předvedla fantastická mistryně světa, Katka Kyptová. Na pódiu proběhlo několik zajímavých rozhovorů s kulturistickými legendami české scény, např. panem Petrem Stachem a dalšími.

V zákulisí je vcelku pohodová a uvolněná atmosféra, všichni se známe a víme, že nějakou pěknou cenu si každý odneseme. Maruška Popelářová nosí do zákulisí tácy s hroznovým vínem a melouny. Fantazie. "Kucí, napijte se a jezte, vody je dost..." srší Vlasta svým zřejmě nikdy neutuchajícím vtipem, když ho švára tradičně natírá, až se z něj kouří. Jejich krásné přítelkyně (manželky) jsou příslibem fantastické atmosféry, kterou dokážou vytvořit jen ony dvě. Krhut kritizuje svou formu, je to prý "pod vodou", zalité. Vybaluje housky, paštiky a nějaké tučné salámy. "Co s tím chceš dělat?" ptám se. "Mám hlad, budu jíst." "Housky s paštikou?" Odpovědí je mi během dvou sekund spořádaná houska s 200g paštiky, následovaná vzápětí třemi dalšími takovými. Do deseti minut má Luboš na stehnech žíly jak... no, provazy ne, ale provázky určitě. Proti mým režným nitím... rozdíl značně nepříjemný tedy. Kousek opodál dělá natěrače Pavel Fabók, podzimní hvězda kulturistické scény. Jaro půjde v NABBĚ, tak se máme na co těšit!

Musím říct, co mě teda mrzí. Takové to tlačení se na pódiu a zakrývání jednoho závodníka druhým... Samozřejmě, na menším pódiu se tomu nevyhneš, taky jsem nechtěně a s pocitem trapnýho provinění zakryl párkrát zrovna Buráka (tedy, tady se úplně o zakrytí hovořit nedá, protože se samozřejmě objevila za mnou jeho třikrát taková silueta, že), ale když je to s takovou frekvencí, že to druhého skutečně i může poškodit, a přitom mám kam uhnout, ale prostě se tlačím bezohledně doprostřed a před něj... docela smutné. Ne, se svým výsledkem jsem naprosto spokojen, (i když jsem já osobně na čtyřce viděl Vlastu), ale zmínit to chci, třeba to někomu něco napoví...

Pár fotek ze zákulisí (rozcvičovny), a soutěžního pódia. Krásné fotografie na stránkách NABBA-CZECH zde. Koukněte hlavně na fotku č.14, fantastická forma Tomáše Bureše, a skutečně hardcore póza! To je prostě něco skutečně neuvěřitelného, svaly z jiného světa!

 

 

Moc hezky na mne působil i závěr soutěže, kdy za Tomášem organizátoři pustili na pódium hromadu dětí z dětského domova, se kterými se zdravili a jako první mu blahopřáli k výhře. Aha, tak odtud bylo slyšet to "dvanáct" s úrovní hluku, jako když startuje tryskáč! Myslím, že právě kulturistika, ale vůbec jakýkoli sport a závodění v něm je přesně to pravé ořechové, pro tyhle děti - umožňuje jim se spřátelit, přináší jim radost, dělá je šlechetnější a disciplinovanější, a co si budeme povídat, to jsou přesně ty věci, které tyhle děti potřebují víc, než děti z rodin fungujících normálně. Super! 

Po soutěži se uskutečnil závěrečný slavnostní banket pro závodníky, činovníky soutěže a pozvané hosty. Byla tam taková spousta dobrot, že by rozmlsaný člověk nevěděl, po čem dřív sáhnout, natož vyhladovělý kulturista. Já se cpal kuřecími řízečky, šunkami a sýry s pár kousky pečiva, super závinem se zelím a uzeným, který jsem sobecky a bezohledně prakticky urval Lubošovi z ruky (od pusy), což mně teď dost mrzí, ale... byl to fakt orgasmus. A mimochodem. Tomáš Bureš si s Márou, se kterým momentálně trénuje, dal hovězí gulášek s pěti... :-) 

Děkuji ještě jednou touto cestou všem organizátorům a pořadatelům soutěže, zvláště pak mému kamarádovi a státnímu trenérovi, Jindrovi Popelářovi, nejen za to, co pro kulturistiku dělá, ale i za cenné rady a pomoc v přípravě!