Reportáž z 5. ročníku mezinárodní RAW soutěže v tlaku na lavičce (19.12.2009 - Trnava)

Je sobota, 19.12 něco po šesté ráno a já nasedám do Katčina zánovního Audi TT. To je ale partie, chytrá, svalnatá a tak bohatá, pomyslím si pro sebe. Katka je nachcípáná, přesto plánuje kromě účasti na závodech ještě exhibiční vystoupení, trénink v Brně, který má domluvený s nějakými fanoušky nebo co, no prostě blázen. Během pár okamžiků se ocitáme na dálnici Liberec - Praha - D1 a průměrnou rychlostí 160 km/h se řítíme vstříc zasněžené Trnavě. "Nebojíš se?" ptá se mě Katka, když nesměle navrhuju, že to dost klouže a že ji můžu vystřídat, aby si schrupla, nějak je mi na sedadle smrti ouzko. "Ne, ne, jedeš pěkně, cítím se s tebou tak nějak bezpečně, no, to já jen kvůli tobě..." a znovu kontroluji, jestli jsem připásanej. Připomnělo mi to, kdy jsem letěli na bench do Košic ještě s Ondrou Čečetkou, asi tak 220... "Tady v tom autě je sedadlo smrti každý" říkal tehdy Ondra. Je to docela vtipné, ale do smíchu mi nebylo...

Soutěž se koná ve velmi pěkných prostorech trnavského kina Hviezda. Hned po příjezdu nás osobně vítá hlavní organizátor již 5-tého ročníku RAW benchpressu, Rudolf Siska. Roztržená achilovka při squashi rozhodla, že příští rok se bude věnovat pouze benči, ale nebrání mu v organizační práci na soutěži, kde se pohybuje dík vyfasovaným berlím. Rudovi asistuje dnes už ikona slovenského liftu, mezinárodní rozhodčí, držitelka několika rekordů a mezinárodních titulů, Sandra Mokrá. Vždy ochotná pomoci, příjemná a usměvavá. Dozvídáme se něco k pravidlům, bude vyžadovaná stopka, ale v rozumné délce, nesmí se zvedat zadek apod. Další lidi z velmi schopného organizačního týmu neznám, ale vzhledem k tomu, že se soutěže účastním, rozdávám vánoční dárečky, nešetřím úsměvy a lichotky. Znáte to, říkal to už i Arnold, s rozhodčími je potřeba být kamarád, když chcete vyhrávat. Spal jsem jenom tři hodiny, zapomněl si doma vodu, takže jsem slabý, dehydratovaný a unavený, ale možná, že pak zavřou obě oči a nechají mě závodit ve speciální trikotu skrytým pod mikinou, který mi přidá takových padesát kilo...

Á, támhle je Luboš Krhut s ramenatou Janou Mikušovou (jen Julínka tu chybí), další českou zástupkyní, která je velmi kvalitní benchpreserkou. Moc závodníků tu neznám, z Česka přijeli hlavně trutnovští v čele s potrestaným mistrem světa Jaromírem Kratochvílem, který je jejich trenérem. Katka je za účast na pohárovce v Mladé Boleslavi potrestaná zřejmě také, takže se mnou jsme opravdu hanebný pancharti! Dále je tady Tomáš Hejduk z Příbrami, velmi silný, téměř 110 kilo vážící a 200 kilo lehce zvládající borec, který se s velmi dobrým výsledkem také účastnil Mladoboleslavského siláka. Nejlepší čeští závodníci (podle jimi vytvořené tabulky) bohužel nepřijeli, to byla opravdu veliká škoda, to jsme s Kraťákem uronili slzu, jak nám chyběli...

V kině je teploučko, čisto, příjemný křesílka s červeným semišem. Všem se tam líbí, jen Katka je nespokojená, protože se do křesílka nevejde svými širokými rameny. Je jí tak teplo, že odkládá svou značkovou mikinu katkakyptova.com, čímž budí značný zájem zvlášť mezi mužskou části publika, okamžitě probíhá focení s fanoušky z fejsbůk.com a bůhví odkud ještě. Ruda domlouvá podrobnosti exhibice s ní a s reprezentantem ČSR!!! Krhutem, který ji bude po exhibici zpovídat na pódiu. A musím dopředu říct, že ten hoch se minul povoláním. Prakticky bez jakékoli přípravy pokládal Katce zajímavé otázky jak z notesu, velmi kultivovaným projevem, za který by se nemusel stydět sám prezident. Však bylo také v kině při rozhovoru naprosté ticho, jak jím byli diváci zaujati.    

.

 

Samotný závod probíhal díky naprosto profesionální a bezchybné práci ze strany organizátorů naprosto bez problémů. V první skupině soutěžili ženy společně s muži Masters. Zde dominovala Katka, což nikoho nepřekvapilo. Ve druhé skupině teenageři, trenér Kratochvíl odvedl dobrou práci, svěřenec Honza Gorol v 16 letech s 60kg tělesné hmotnosti bez problémů 125kg, čímž se soupeřům vzdálil na hony. Pěkný výkon a dobrá práce! Juniory ovládli maďaří, všechna místa na bedně patřila jim. Aby ne, když měli za sebou asi nejsilnějšího benčaře, které jsem v životě na vlastní oči viděl, mistra světa László Mészárose, který v trikotu dává 340kg jak nic, momentálně s váhou 125kg! Ten samozřejmě vyhrál i svou kategorii, kdy naprosto fenomenálním způsobem, zcela lehce, zatlačil třetím pokusem 280kg!, čímž se soupeřům ve své kategorii vzdálil o více jak 60 Reshelových bodů a celou soutěž samozřejmě vyhrál i absolutně. Sledoval jsem ho v rozcvičovně, tak to byl tedy zážitek, páni! První naložení - 120kg, proč se zdržovat s prázdnou tyčkou, která v jeho medvědích tlapách vypadá jak špejle od hovězího ptáčka (ne já nemám takovou fantazii, právě se mi tady vaří....). Pak pausička, jdeme na 200, šestečka, 220 - 4x, už jsem zahřátý, tak mi tam klucí dejte 240, jedničku, no jo, malinka, tak první pokus 260, pak 270, no a konečných 280! Video a další fotky budou, uvidíte, že tam na 300 bylo! Třetí místo Hejduk, 215 se stopkou, na kterou není Tomáš zvyklý bylo moc, ale pokud si stopku natrénuje, bude dávat i na závodech ještě zajímavější váhy...

Slavnostnímu vyhlášení přecházela zmiňovaná exhibice a rozhovor. A pak už vyhlášení cen, kdy se stává velmi příjemnou tradicí předání diplomů všem zúčastněným, dnes navíc doplněnou rozdáváním zcela nového výtisku Muscle & Fitness, který ještě neobdrželi ani předplatitelé. Prvním třem v každé byly věnovány velmi krásné a hodnotné ceny, já osobně dostal více jak 4kg kvalitního vysokoproteinového koncentrátu, tribulus, arginin AKG, tričko, pohár, šejkr... no prostě bomba!  

Výsledky na stránkách organizátora, nebo zde.

Organizátorům ještě jednou dík za perfektní práci a krásné závody.