Rozhovor s druhým vicemistrem světa a Evropy v silovém trojboji Jirkou Stejskalem

Jirko, na úvod se zase zeptám, kolik je ti let, kolik měříš, vážíš, případně další rozměry, pokud chceš uvést J…

Nemohl sis vybrat lepší čas na tuto otázku, Romane :) Jsem totiž "novoroční dáreček", takže přesně před 32 roky 1.ledna 1977 mě má maminka v půl desáté ráno porodila, což sebou nese jednu velkou výhodu... skoro každý nevědomky slaví moje narozky. Odpočítávání času před půlnocí ve mně tedy vzbuzuje malé pousmání, protože vím, že už jsem zase o rok starší :)
Tímto mám oslavu narozenin jedním vrzem se Silvestrem zfouknuté a zpravidla je už neslavím :) Jinak žádný obr nejsem,181cm a 105-110kg se dá pohodlně snést bez větších problémů. Další rozměry už není třeba zmiňovat, dávno jsem se smířil, že největší penis má Petr Hapka s Daliborem Jandou :)

Od kolika let dřeš v posilovně? Ty jsi začal myslím už jako kluk, ne? Kdo nebo co tě k tomu přivedlo?

No v tomto směru jsem měl jednu malou výhodu, jelikož jsem do 21 let bydlel v Lovosicích, kde vedl oddíl silového trojboje pan Hofírek a navíc táta byl sám 17 let aktivním závodníkem Sechezy Lovosice. Brával mě sebou na tréninky a tam někde se samozřejmě formovala touha být jednou také tak silný, jako ti chlápci v teplákových soupravách se zvony :) K činkám mám tedy velmi blízko již od dětství, jak píšeš a také mne v tom táta dost podporoval.

Dělal jsi taky ještě jiné sporty, nebo snad dokonce ještě děláš? Co ti třeba říká běh? Já třeba osobně neuběhnu ani 100 metrů, cítím kolena a hlavně se bojím, že zhubnu…

Bylo toho spoustu, vždy mě bavil sport a na hodiny tělocviku jsem se vyloženě těšil. Fotbal, házená, basketbal, tenis a karate. Velmi záhy jsem zjistil, že mne kolektivní sporty příliš nenaplňují a tenis mě zase tolik nenadchnul tehdy. Karate mě velmi bavilo, však to byla také doba plná přílivu akčních filmů z východu a také holywoodských trháků a já, jako správný puberťák, jsem byl přesvědčen, že jedině bojové umění je pro mne to pravé. Vydržel jsem to rok, pak jsem se definitivně oddal činkám :) Běh jsem miloval jen jednou v životě a to na vojně. Byl jsem na poddůstojnické škole v Jihlavě na Pístově a náš velitel podpraporčík Novotný mi dal jednu velmi pěknou životní lekci. Nikdy už takovou fyzičku, jako pod jeho vedením asi mít už nebudu. Běhal jsem tak rád, že ze mě byl skoro maratonec :) Dnes ovšem běh aplikuji pouze v nouzových případech, kdy dobíhám MHD :)

Máš velmi kvalitní svalovinu, na rozdíl od většiny lifterů máš pořád kostky na břiše. Jak to děláš?

Díky :) No mám velmi rychlý metabolizmus, je to výhoda v tom, že nemám sklony k nabírání tuků, ale nevýhoda je, když se nenajím každé dvě až tři hodiny, tak okamžitě ubývám na váze.V práci ze mě mají legraci, když přijdu na dvanáctihodinovou směnu s plnou igelitkou jídla. Já zase nechápu, jak kolegové mohou vydržet se dvěma chleby se salámem. Osobně jsem v klidu, jen když jsem najeden. Hladový jsem téměř nesnesitelný, takže jím často, abych byl klidný a vlídný :)

Říká ti něco kulturistika? Sleduješ třeba umístění českých reprezentantů? Líbí se ti? Uvažoval jsi někdy, že bys třeba zkusil i tento sport?

Kulturistiku jsem dříve sledoval přednostně. Kupoval jsem časopisy a hltal články od první stránky do poslední. Tréninky jsem jel namotivovaný právě z těchto článků. Dnes kulturistiku téměř nesleduji, ale občas na internetu zachytím zajímavý článek. Také nějaké ty rozhovory si občas přečtu. Kulturistika je o estetice, kde každý je svým vlastním sochařem, ale ne každý má tu nejlepší tělesnou stavbu, takže kulturistiku pokládám za sport, kde bych se já osobně nemohl prosadit, proto také kulturistiku dělat nikdy nebudu. Z našich závodníků se mi líbí Tomáš Bureš, vyčnívá nad ostatními symetrií a o tom kulturistika z velké části je.

Závodili jsme spolu ještě v IPF, pokud se dobře pamatuju. Co pro tebe bylo impulsem k tomu, že jsi přešel do konkurenční GPC?

Já nevnímám IPF a GPC jako konkurenční federace, konkurence by to byla, pokud by se dělaly věci stejným způsobem.GPC šla jinou cestou a v GPC se dělá lift jinak než v IPF.Když jsem odcházel z IPF otevíral se přede mnou nový obzor, možnost dělat věci jinak. Proto také IPF neodsuzuji. Naopak, zůstalo mi v ní dost

kamarádů a také dění v IPF sleduji.Věřím, že celá ta nepřátelská atmosféra visí jen na několika jedincích. Také si nemyslím, že odchod několika lidí z IPF nebo z GPC může jednotlivé federace ohrozit. Je to vývoj a o to víc mi připadá hloupé stále obě federace stavět proti sobě. Každá má svůj vlastní život a zastánce a měli bychom to všichni pouze respektovat, nikoliv si házet obrazně klacky pod nohy.

Když by jsi srovnal obě zmiňované federace, v čem je lepší právě GPC, a co ti naopak u nás třeba vadí?

Zčásti jsem už odpověděl v předchozí otázce. GPC není lepší, je jiná. Pokud budeme neustále honit svá ega a křížit jablka s hruškami, bude zlá krev dělat jen rozbroje mezi lidmi, kteří byli dříve na jedné lodi a to mi připadá hloupé. Kdo byl nějaký čas v IPF, ví o čem mluvím. Své "mouchy" mají obě federace a zaráží mě, že se většinou těmi "mouchami" zabývají lidé z opačné federace. Může jim to být přece jedno, místo toho ale zlomyslně jeden na druhého vytahují špínu.

Vzpomeneš si na svoji první soutěž? Jaká to byla? Jaké jsi tehdy nazvedal váhy a v jaké hmotnostní kategorii?

V roce 1999 Mistrovství oblasti v Kralupech nad Vltavou. Bez nějaké zvláštní přípravy s chabou výbavou jsem při TH 102,70 kg dal 220 dřep,132,5 benč bez dresu a na pozved jsem se už nedostal. Bylo zde 75 závodníků a mně jel po osmé hodině večer poslední vlak domů. Dodnes si vzpomínám na rozzuřeného školníka, jak se snažil urychlit závod a jal se sám role nakladače. Nejspíš se již viděl někde u piva :) Tehdy prý závod trval do půl jedenácté v noci. Každopádně, pro mě to bylo velké zklamání a rok jsem musel čekat na další závod, neboť soutěžní řád byl neúprosný.

Tvoji nejsilnější disciplínou je určitě mrtvý tah. Už jsme se bavili na tohle téma. Líbí se mi tvoje věta: „Já osobně si o to více cením lidí, co tahají balík klasikou, protože to je fakt dřina a dres moc nepomůže". Ty jsi klasikou vytáhl nejvíc kolik? Jak mrtvolu trénuješ? Prosím podrobně, kolikrát v týdnu, sérií, opakování a doplňkové cviky…

No jsem jeden z těch, kteří rekordy trhají na soutěžích, takže nejvíc jsem potáhl 322,5kg v Trutnově na MČR 2008. Na tuto soutěž jsem se připravoval již u Zdeňka Fanty v ústecké Budvarce, takže trénink je zde zažitý čtyřikrát týdně. Úterý a pátek patří právě pozvedu. V úterý, den po těžkých dřepech, se může zdát, že pozved nebude dobré trénovat, ale musím říci, že se to nijak zvlášť na kvalitě tréninku a vah nepodepisuje. Takže v úterý se jde pozved po rozcvičení po trojkách až na vrchol a s blížící se soutěží se zařazují i jedničky a dres. Pátek je spíše lehčí a osvědčili se nám vzpěračské cviky, jako přemístění nebo vzpěračské výtahy. Podobně jako v úterý se chodí trojky s postupně narůstající vahou činky. Čas od času zařazujeme tahy ze špalků, pokud máme pocit, že vázne finální fáze tahu. Důležité je a na to klade Zdeněk Fanta velký důraz, nesnažit se za každou cenu chodit do extrému, pokud se člověk toho dne necítí fit.

Když už jsme u výkonů – jaké jsou ty ostatní, především bench, dřep, případně ostatní silové výkony, které stojí za zmínku…

Dřep bez dresu a bandáží mám 240kg 3 opakování, s dresem 340kg. Benč je moje slabina a bez dresu jsem zatím pokořil 190 kg s dresem potom 210 kg, tedy žádná sláva. Ostaní cviky chápu jako doplňkové a není třeba u nich hovořit o nějakých výkonech.

Jsi z Ústí, tak ti taky pomáhá pan Fanta, zrovna jako Martinovi Košnarů? Jaký je trenér, kde myslíš, že bys výkonnostně byl bez spolupráce s ním?

Zdeněk Fanta je takovým Vincem Girondou našeho liftu. Jeho zemitý a sarkastický humor nemusí být pro každého stravitelný. Je také velmi tvrdý a neoblomný ve svých názorech a má rád řád a pořádek. Není jednoduché pro člověka, který ho nezná, vstřebat jeho povahu, ale je to především člověk, který je u činky tak dlouho, že má obrovský cit a liftu rozumí, jako málokdo u nás.Je pro mě velkou ctí, že mne vůbec přijal do svého oddílu a já mám tak možnost trénovat na prvotřídním vybavení a s nejlepším lifterem GPC Martinem Košnarem, který mi vlastně celý můj přechod k Fantovi zařídil, za což mu patří velký dík.

Připravuješ ty sám někoho na soutěž, nebo poradíš klukům v posilovně? Máš sparinga?

Opět bych se opakoval.V Budvarce vládne jediný trenér :) Trénuji sám a před soutěží jsme si vzájemně "při ruce" s Martinem Košnarem. Obětavým a trpělivým pomocníkem byl i Ladislav Pál, který bohužel již nemůže na tréninky docházet ze zdravotních důvodů. Je nutno říci, že v Budvarce je velmi uzavřená komunita lidí, kteří jsou si všichni blízcí, jako kamarádi a jsou vždy připraveni jeden druhému pomoci, proto je vždy někdo nápomocen, pokud se jde do vah.

Mohl bys popsat svůj trénink? Kolikrát v týdnu cvičíš, jaké cviky a kolik sérií na partii, a jaké používáš počty opakování?

Část jsem poodhalil výše. Je zažitý trénink čtyřikrát týdně. V pondělí Těžký dřep a benč, v úterý těžký pozved, ve čtvrtek lehký dřep a benč a v pátek lehký pozved nebo doplňky. Jelikož ale já sám dělám na směny a mám nepravidelný turnus, nezbývá mi než trénink upravovat dle vlastních potřeb. Osobně nyní trénuji třikrát týdně, systémem dřep, benč, pozved a doplňky každý trénink, ale mění se intenzita a trénink trvá něco kolem hodiny a třičtvrtě. Pokud v prvním dnu mám těžký benč, začínám jím a pak lehčí dřep a ještě lehčí pozved plus doplňky triceps a ramena. Druhý trénink těžký dřep jako první, pak lehčí benč a lehký pozved + doplňky na nohy. Poslední den je lehký dřep, těžký pozved a lehký benč plus doplňky na záda a biceps. Počet sérií a opakování je závislý na fázi přípravy, takže třeba nyní vůbec nezařazuji jedničky ani dvojky. Hlavní cviky jsou stále stejné, jsou to klasické discipliny trojboje s tím, že v těžkém dni používám i dres a bandáže a doplňky se mění dle chuti a momentálních potřeb. U doplňků používám jako minimální počet 5 opakování v sérii.

Používáš nějaké regenerační procedury –saunu, masáž apod.?

Měl bych,ale nepoužívám :)

Jak vypadá tvůj běžný jídelníček? Co asi tak za den všechno sníš a v jakém množství?

Jím prakticky každé dvě hodiny, takže 6 jídel denně.Ráno převažují sacharidy a večer bílkoviny. Jedině pestrá strava mě činí spokojeným, takže nelpím na kuřecím mase a rýži :) Na druhou stranu neznám fenomén "přibral jsem přes Vánoce 5 kg" :) Prostě jím stále stejně během celého roku.

Hlídáš si množství tuků? Mohl bys třeba uvést vše, co jsi jedl včera – od rána až do večera?

Tuky si nehlídám,jsem obdařen rychlým metabolizmem. Druhá část otázky je pro mě velmi zábavná, ale budiž,když to chceš vědět :)
snídaně : několik krajíců chleba se šunkou a pak káva
svačina : lívance z ovesných vloček s marmeládou a šlehačkou
oběd : dva velké plátky sekané s bramborem a hořčicí + okurky ve sladkokyselém nálevu
svačina : několik plátků zákusku s čokoládovými kuličkami + několik figurek ze stromečku :)
večeře : plátek vepřového na divoko s pečenými brambory
před spaním : celý pstruh duhový s citronovou šťávou + sklenka bílého vína :)
Nutno ale podotknout,že jídelníček se každý den mění

Di do háje, ty vado :). To se budu smát ještě zítra :) Duhový pstruh a sklenka vína… Používáš nějaké doplňky výživy, nebo je považuješ za zbytečné? Jaký výrobek a výrobce bys doporučil čtenářům, a proč?

Používám jen před soutěží BCAA a kreatin a to od firmy ATP, která se mi osvědčila už v dobách v IPF. Osobně ale většinu přípravy absolvuji bez těchto doplňků. Během tréninku však vždy piji roztok maltodextrinu s vodou, který mi velmi pomáhá před ztrátou energie.

Jaké jsou tvoje nejlepší umístění a tituly, kterých si nejvíce ceníš? Jsi druhý vicemistr světa a Evropy, že?

Je to tak, jak píšeš MS WUAP 2008 3.místo open do 110ti kg a ME GPC 2008 3.místo open do 100 kg. Narozdíl od některých závodníků ale upřednostňuji vítězství na národním šampionátu, takže je pro mě prvořadé obhájit titul Mistra ČR pro rok 2009 v open do 110ti kg.

Jaký je tvůj nesplněný sportovní cíl?

V tuto chvíli je to právě ona obhajoba titulu.Dále zatím má vize nedohlíží.

Jakou značku dresů považuješ za nejlepší? Které se neosvědčily vůbec?

No nejprve je třeba říci, že nepatřím mezi liftery, kteří by navléknutím dresů automaticky přihazovali ke svým starým rekordům desítky kilogramů, takže dresy pravděpodobně nezvládám tak, jak bych mohl a chtěl. V IPF jasně vládne TITAN, což je vidět i na soutěžích, kde drtivá většina používá právě tyto dresy. V GPC je tomu ale jinak. Jak INZER tak METAL jsou konkurenceschopní TITANu. Pro mne je problém zvládnutí jednovrstvých dresů a 2 ply dresy jsou ještě o stupeň výše na zvládnutí a každý špatný návyk techniky se zde podepíše dvojnásobnou silou. Jinými slovy v tom stále plavu. Nicméně mám nový dres 2 ply TITAN Boss pro normální postoj a ten nyní piluji, na benč používám Fury a Katanu jednovrstvé dresy, které mi sedí nejlépe. Při pozvedu jsem spokojený s Centurionem od TITANu. Takže asi jo, pro mne je jednička TITAN :) Lifterovi nezbývá nic jiného, než zkoušet a nenechat se zlákat bombastickými přívlastky výrobců a prodejců. Mnohem důležitější je pro začátečníky nácvik správné techniky bez dresů, což je základním předpokladem výtěžnosti z dobře zvolených dresů později.

Na jakou nejbližší soutěž se chystáš?

Národní liga v družstvu ExXtreme Praha 28.února 2009, čímž chci velmi poděkovat Jakubovi Smejkalovi, že mě začlenil na mou žádost a navíc do A teamu na úkor svých závodníků.

Jsi velmi vtipný člověk – tvé komentáře a hlášky na RPForu mě vždycky moc pobavily. Tvůj RED MEAT, to je něco neskutečného! V poslední době ale píšeš málo, což mě osobně dost mrzí…Naprosto vážně – nechtěl bys dělat třeba v rádiu nebo nějakého moderátora, třeba nejprve na našich GPC soutěžích? Osobně bych uvítal, kdybys to chtěl zkusit třeba u mě, za pár týdnů…

Ve skutečnosti jsem spíše introvert, takže děkuji moc, ale to není opravdu nic pro mne :) Až budu mít pocit, že někoho mohu obdarovat svým humorem nebo mluveným slovem naživo, tak o tom budu uvažovat. Zatím ale ten pocit nemám a ani v budoucnu mít nejspíš nebudu. na fora již nebudu z jediného důvodu. Nevidím v tom po všech těch hádkách jediný smysl, ale neznamená to, že bych zanevřel na lift a většinu lidí v něm. Třeba tento rozhovor je pro mne velice příjemným uvolněním a za to Ti, Romane, velmi děkuji :)

Máš nějakého sponzora, který ti pomáhá s přípravou finančně, nebo chceš někomu touto cestou poděkovat?

Sponzora nemám a ani nehledám.Upřímně, nevidím jediný prospěch pro kohokoliv, kdo by mě podporoval sponzorsky. Tento sport je o nadšencích, takže podpořit mě může jen člověk, který je nadšencem liftu a zároveň si je vědom, že z toho nic mít nebude.Takový člověk by musel nejspíš ke mně chovat velké sympatie nebo mít ke mně jinou citovou vazbu. Nikoho takového já osobně neznám, takže to neřeším. Nejsem v nikterak tíživé finanční situaci, abych si své sportovní cíle nemohl financovat ze svého. Tuhle svobodu mám rád.
Poděkovat chci zejména Tobě za Tvůj zájem a přeji Tobě a také čtenářům Tvých stránek šťastný Nový rok 2009.

Jirko, moc díky za rozhovor. Pro mně osobně byly odpovědi velkou inspirací. Jdu si dát několik figurek ze stromečku se sklenkou vína. Taky to, že nejsi analfabet a píšeš bez hrubek mi hodně ulehčilo práci, bo potom Košnarovi například se mi úplně červenil Word… :-(