Návštěva u silových trojbojařů a uměleckých sklářů Karla a Libušky Leiblových - Roman Maršálek, 29.7.2008

Na pozvání Karla Liebla jsem včera přijel k němu do sklářské dílny, kde Karel s Libuškou tvoří skutečně překrásné dekorace ze skla. Jsou to kromě pohárů a váz také například komponenty bohatě zdobených lustrů a velmi moderní kombinace skla a kovu, dosahující hmotnosti i velikosti člověka. S tak těžkými kusy skla není žádná legrace pracovat, takže se oběma síla z tréninku mimořádně hodí.

"Zlatý český ručičky," pomyslel jsem si téměř okamžitě, když mi Karel ukazoval hotové i nehotové dekorace a předměty ve své dílně. Broušené vázy a poháry byly jedním slovem úchvatné, stejně jako ty ručně malované. Hrozná škoda, že jsem o Karlové šikovnosti nevěděl už dříve. Ručně broušená váza s emblémem 55 a nějakým krásným nápisem by byla před třemi lety neuvěřitelným dárkem pro moji maminu. No, tak si ještě dva roky počká...

 

A na fotografii níže už vidíte cenu pro absolutního vítěze, kterou nám Karel ve svém volném čase připravuje. Je to nádherná, ručně broušená váza, na které bude vyryto "1. ročník Mladoboleslavského poháru v benčpresu, absolutní vítěz." Takovou trofej mít doma, vyhrát ji, to jsem si vždycky přál. Na tomto místě ještě musím zdůraznit, že Karel za svoji dřinu a náklady, které s výrobou této nádherné vázy má, nechce žádnou odměnu! Dokonce odmítá možnost neplatit startovné na našich závodech, na které se s Libuškou oba chystají! Neuvěřitelná skromnost! Kolik takových lidí dneska znáte? Já tedy jenom jednoho...

 

 

 

Tady jsou vidět pece a ještě nevypálené a neozdobené, a na další fotce už vypálené komponenty luxusních lustrů. Zlatavá barva je skutečné zlato. Tyto výrobky jdou většinou na export do ciziny.

 

 

 

Ještě dvě krásné vázy, čekající jen na odvoz, a tohle už je cena pro mě, čistě z kamarádství. Tímhle krásným pohárem "na likér" s monogramem "MR" mi Karel samozřejmě udělal obrovskou radost...

 

 

 

U Karla doma. Finální verze překrásného, ručně zdobeného lustru a trofeje, které posbírali s Libuškou na závodech. Nejvíce se mně i Karlovi líbí stříbrná medaile miniaturního kotouče vybojovaná na mistrovství světa v Belgii 2006.

 

 

 

A tady už je Libuščina radost, nebo jejich společná. Byl jsem si u Karla zacvičit v jejich domácí posilovně, a zrovna padl Libuščin osobní rekord. 125 kg na bench, po třech letech tréninku! Věřím, že u nás padne ještě víc, byl to parádní pokus. Gratulace ještě jednou Libuško a Karlovi za všechno znova moc a moc díky!